ČLOVĚK BY MĚL DOSÁHNOUT DÁL, NEŽ JE ROZPĚTÍ JEHO PAŽÍ, OD ČEHO BY JINAK BYLO NEBE? *^*

Madara a Já 2 část

29. ledna 2012 v 1:28 | Anne-Mary-chan
Joo já to napsala :D Hm nežerte mě jo :D A ty si připrav blicí pytlík Misuki :D
Madara a já 2 část

Vyšla jsem z pokoje oblečená do normálního oblečení a nakoukla do kuchyně. Mada tam stál s nožem v ruce a jen co mě zaslechl, vražedně se po mě podíval. Příšerně jsem se ho vylekala.
"Gomenasai, Gomenasai…" Omlouval se a tvářil se něžně.
"To je dobrý, už jsem si docela zvykla." Uklidňovala jsem ho a přistoupila. "O co se tu vlastně snažíš?" Ptala jsem se a snažila se nemyslet na to, co se stalo minulý večer.
"Myju nádobí." Oznámil mi hrdě. Na to že byla všude pěna a voda se až moc radoval.
"Ukaž, budu to utírat." Vytrhla jsem mu nůž z ruky, utřela jej a uklidila do prvního šuplíku.
Odpoledne jsem volala Misuki.
"Že ti někdo přes noc snědl zásoby v tvojí skříni? To je zvláštní." Divila jsem se. "Počkej, nechybí ti náhodou tmavomodrá ponožka?" Doufala jsem, že ne.
"Jo, dneska jsem si je zrovna chtěla vzít, ale ta druhá tu není." Stěžovala si.
"Bezva, tak že je to tvoje ponožka, co leží vedle mojí postele." Mračila jsem se z okna.
"Asi ano. Počkat, tak to byl Madara, kdo mi vyžral moje zásoby!" Křičela do telefonu tak hlasitě, že jsem ho musela dát snad kilometr od ucha.
"Hah, pošlu ho za tebou, aby ti jí vrátil." Smála jsem se.
"No moc se nesměj, nebo chytneš výtlem a co potom s tebou. Jinak se mě snažil zabít, ale už měl napřaženou ruku a najednou přestal. Nevíš co to s ním je?" Plácala jedno přes druhé, až jsem přemýšlela co na to říct.
"Nevím co s ním je a taky nechápu, co to bylo s tím zabíjením, každopádně ti tu ponožku donese." Řekla jsem přívětivě. "Jinak už se musím rozloučit, v kuchyni se něco sesypalo na zem, tak doufám, že to není talíř." Zavtipkovala jsem a zavěsila.
"Já to slepím." Dušoval se hned Madara, když jsem nakoukla za roh, co tam provádí.
"To nemusíš, klidně to vyhoď, je to stará miska, co jsem jednou našla před domem, ani nevím, proč jsem jí vzala domů a zasadila do ní květinu, jenže květina poporostla a tak jsem misku jen postavila na parapet a zapomněla na ní." Vysvětlila jsem mu, vzala mu střepy a odnesla je do koše. "Jsi tak nešikovný, že by ses o ně mohl ještě pořezat." Prohodila jsem jako obvykle ze srandy, ale vydrželo mi to sotva pět minut, protože mě Madara přitáhl k sobě, pevně kolem mě obepnul své ruce a políbil mě na tvář.
"Vážně?" Nevěřícně se na mě díval. Já neměla slov, co to k sakru dělá? Byla jsem celá rudá a nevěděla, co mám dělat. Začala jsem se kroutit, ale to nepomohlo, měl ohromnou sílu.
"Dobrá, tak možná nejsi tak nešikovný. Pustíš mě?" Snažila jsem se, ale nezabralo to.
"To je málo." Stiskl mě ještě pevněji.
"Dobře, dobře, tak nejsi vůbec nešikovný." Konečně povolil sevření, ale vstát mě nenechal.
"Že ti to trvalo, Anne-Mary-chan." Začal si hrát s mými vlasy, což mě začalo štvát a vyběhla jsem ven z domu. Zatavila jsem se až u domu Misuki.
"Hoří snad?" Zajímala se a pustila mě dovnitř.
"Ne, ale on je blázen!" Začala jsem a všechno jí pověděla.
"Já ti to říkala." Tak že jsem neměla zastání ani u Misuki. Zakroutila jsem hlavou.
"Tak já jdu zpátky." Oznámila jsem jí.
"Nezapomeň ho ode mě pozdravovat." Řekla mi ještě na cestu a rozloučila se.
Prohlížela jsem si všechno kolem, zvláštní domy, květiny v zahradách, stromy, vodu v nedalekém potoce, prostě cokoliv, jen ne Madara.
Stejně jsem na něho zase musela myslet jen, co jsem vešla do domu, zula si boty a vyběhla k sobě do pokoje, lehla jsem si na postel a dívala se z okna. Co to? Pořádně jsem se podívala k záhonu s růžemi. Co tam tvoří? Dostala jsem totální záchvat smíchu, Madara zaléval růže a tvářil se u toho zvláštně. Trochu se červenal. Spadla jsem z postele a válela se po podlaze, ne to prostě nejde. Asi to byla rána, protože Mada hned přiběhl ke mně do pokoje a staral se jestli mi něco není.
"To je dobrý." Snažila jsem se zastavit smích a postavila se na nohy s jeho pomocí.
"Pojď se mnou do zahrady, chci ti něco ukázat." Vyzval mě a táhl mě za ruku ven. Teprve teď jsem si uvědomila, že nemá tričko, prohlížela jsem si jeho záda a potom i jeho hrudník. Měl opravdu velké svaly.
"Tak co mi chceš ukázat?" Rozhlížela jsem se.
"No… Um…"Zadrhával se. Myslela jsem, že něco provedl, ale potom z něho vypadlo něco úplně jiného. "Já jsem se do tebe zamiloval." Polkla jsem a říkala si kdy se probudím… To se však nestalo, byla to realita…
 


Komentáře

1 zaloudkovamartina zaloudkovamartina | E-mail | 29. ledna 2012 v 9:47 | Reagovat

O_O 8-O :O wow! to bude zas na další díl ne?  :D

2 zaloudkovamartina zaloudkovamartina | E-mail | 29. ledna 2012 v 9:48 | Reagovat

xDD blicí pytlík? ten jsem ani nepotřebovala, mlíko uklidnilo můj žaludek, takže mi ani není špatně :D

3 テレサ a バーバラ テレサ a バーバラ | Web | 29. ledna 2012 v 11:46 | Reagovat

Ouháá.. :D Dobré.. :D Ale wow.. :D

4 Anne-Mary-chan Anne-Mary-chan | Web | 29. ledna 2012 v 13:17 | Reagovat

[2]: :D prej mlíko :D

[3]: TO nebyl můj nápad psát další díl!! :D

5 zaloudkovamartina zaloudkovamartina | E-mail | 29. ledna 2012 v 17:34 | Reagovat

Správně Anne mlíko!! aspoň už nebudu muset hledat zvracecí pytlíky a prostě u týhle série popíjet mlíčko :D

6 Anne-Mary-chan Anne-Mary-chan | Web | 29. ledna 2012 v 20:00 | Reagovat

[5]: Dobrý noo :D

7 Aya Aya | E-mail | Web | 29. ledna 2012 v 22:07 | Reagovat

Jo dobře! Já chci další! =D *-*-

8 Anne-Mary-chan Anne-Mary-chan | Web | 29. ledna 2012 v 22:19 | Reagovat

[7]: Ok :D

9 zaloudkovamartina zaloudkovamartina | E-mail | 30. ledna 2012 v 6:40 | Reagovat

:D Hej Anne, a nechá tě ta divná popelnice psát třetí díl? :D

10 Anne-Mary-chan Anne-Mary-chan | Web | 3. února 2012 v 15:31 | Reagovat

[9]: Necháá to se neboj :D

11 zaloudkovamartina zaloudkovamartina | E-mail | Web | 5. února 2012 v 12:32 | Reagovat

juchůůů xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama